Tři velké problémy na městské ubytovně v Chrudimi
Datum publikace: 21.06.2013
Šance pro Tebe je postupně řeší svou sociální prací s klienty
Městská ubytovna v Chrudimi je jedním z míst, kde působí terénní pracovníci z neziskové organizace Šance pro Tebe. Pracovníci z Terénního programu pro rodiny o. s. Šance pro Tebe sem začali docházet už na jaře loňského roku, tehdy to bylo na doporučení Oddělení prevence Městského úřadu v Chrudimi, který sleduje situaci v romských komunitách v regionu. Dalším, kdo Šanci pro Tebe a jejím sociálním pracovníkům doporučil začít působit na chrudimské ubytovně byl tzv. OSPOD, tedy Orgán sociálně-právní ochrany dětí.
Klienti Šance pro Tebe se nejvíce potýkají s nedostatečnou docházkou dětí do školy, s nezaměstnaností a bohužel také velkou zadlužeností. Všechny problémy nelze jednorázově nebo rychle vyřešit, ale postupnou sociální prací terénních pracovníků se alespoň zmírňuje jejich dopad.
Problematická školní docházka i komunikace se školou se daří zlepšovat
Oba výše zmíněné orgány tehdy doporučily práci především se dvěma rodinami. „Problémem bylo chování dětí ve škole a jejich velmi nepravidelná docházka do školy,“ popisuje Martina Švadlenková ze Šance pro Tebe, koordinátor terénních pracovníků v oblasti Chrudim.
„Navázali jsme spolupráci se ZŠ Školní náměstí, ZŠ Sladkovského a Speciální základní školou v Chrudimi a nastavili jsme pravidla pravidelných schůzek rodičů ve škole. U zmiňovaných rodin před naším vstupem komunikace mezi rodiči a školou nebyla vůbec nebo byla velmi konfliktní,“ líčí dál Martina Švadlenková.
Práce v terénu a s rodinami znamená také doučování dětí přímo v rodinách. „V rodinách pracujeme na zlepšení prospěchu dětí ve škole a trváme na tom, aby u doučování byl přítomný i rodič. Sám se tak nejlépe naučí, jak se s dítětem připravovat do školy,“ uvádí terénní pracovníci Šance pro Tebe.
Pracovníci pomáhají rodičům i tak, že je doprovázejí do škol. V navázání spolupráce se školami sociální pracovníci nenarazili na žádný odpor, ale spíše naopak je čekala vstřícnost ke společnému hledání řešení. Dochází-li pak rodič pravidelně do školy, počáteční napětí v komunikaci pomalu opadá. „Domníváme se, že i učitelům, poznají-li více rodiče, kterého vnímali jako problematického, může jeho bližší poznání výrazně pomoci v jejich další práci s dítětem,“ konstatuje Michaela Benešová, další z terénních pracovnic, která působí v Chrudimi.
Práce terénních sociálních pracovníků má také někdy podobu prostředníka mezi úřadem a klientem. Podobnou úlohu sehráli při vyřizování dětského tábora pro některé z dětí. Stejně tak se ale komunikaci s úřadem učí i dospělí klienti. „Díky vstřícnosti Úřadu práce zde v Chrudimi, jsme společně s rodiči vyjednali pro sedm dětí dětský tábor. Děti tak měly možnost být v majoritní společnosti a přizpůsobit se pravidlům anebo zažít nové věci,“ popisuje některé z úspěchů Martina Švadlenková.
Co ale následovalo?
Nový vzdělávací projekt: Máme šanci na sobě pracovat
Po navázání dobrých vztahů s klienty a celou rodinou, se na pracovníky ze Šance pro Tebe začaly obracet další rodiny, které žijí na ubytovně. „Nejvíce času nám zabere hledání zaměstnání, což není vůbec jednoduché, protože pracovních míst pro lidi s nízkým vzděláním je velmi málo. Je těžké udržet motivaci klientů, když jsou tolikrát odmítáni,“ uvádí Soňa Moučková ze Šance pro Tebe. „Primárně se zaměřujeme na mladé lidi po jejich patnáctém roce, kdy opouštějí základní školy. Motivujeme je pro další vzdělávání, snažíme se je informovat o možnostech pracovního uplatnění,“ popisuje Soňa Moučková.
Právě z těchto důvodů vznikl ve spolupráci s oddělením prevence MÚ v Chrudimi projekt „Máme šanci na sobě pracovat“. Zaměřuje se na rozvíjení pracovních dovedností. „Motivujeme k účasti na kurzu zejména klienty bez vzdělání a s malou možností uplatnění na trhu práce,“ říká Martina Švadlenková. Obsahem chystaného projektu jsou ryze praktické dovednosti. Pro muže to je např. práce s křovinořezem, zahradní úpravy či obsluha úklidových strojů a pro naše klientky základy šití a obsluha strojů na úklid a praní prádla.
Další velké téma: zadluženost
Většina klientů, se kterými Šance pro Tebe na ubytovně v Chrudimi pracuje, je zadlužená. V takových případech se terénní sociální pracovníci snaží domluvit s věřiteli na splátkových kalendářích a vyjednat s nimi alespoň minimální splátky, ne vždy to je ale možné. „Pokud na splátky věřitelé nepřistoupí, snažíme se zastavovat exekuce pro nemajetnost, aby klientům nenarůstaly úroky a nezvyšoval se jim tak jejich už tak dost vysoký dluh,“ informuje Martina Švadlenková.
Práce sociálních pracovníků na ubytovně v Chrudimi však není jenom o tom zastavit dluhy. Jejím hlavním cílem je změnit pro mnohé rodiny zažitý vzorec chování, kdy neřeší budoucnost, ale pouhé „tady a teď“. „Snažíme se v této oblasti působit už na děti. Na příklad hospodaření rodiny bylo tématem víkendového pobytu dětí z ubytovny a je kontinuálně zařazováno do akcí rodin s dětmi a nízkoprahového klubu pro děti a mládež Futur,“ říká Martina Švadlenková.
Je taková práce důležitá? Je a nese výsledky
A právě tématem hospodaření s rodinným rozpočtem se uzavírá pomyslný kruh. Pokud nemá rodina dostatečné finance, musí pobývat na ubytovně. „Snažíme se klienty usměrnit k tomu, že nejdříve musí zajistit příjem rodiny pravidelným zaměstnáním a aktivně řešit dluhy, aby vůbec mohli hledat „normální“ bydlení,“ popisuje Martina Švadlenková. Potřebu změny v chování lidí na ubytovně cítí jistě nejen majoritní společnost v Chrudimi, ale také sami obyvatelé – klienti.
I zdejší rodiny mají malé děti a obzvláště maminkám není jedno, v jakém prostředí děti vyrůstají. Mají velkou potřebu žít v čistém prostředí a v lepších podmínkách, než které ubytovna nabízí. Od podzimu loňského roku se na příklad pravidelně scházejí na domovních schůzkách, kde se hovoří o problémech a potřebách obyvatel ubytovny. „Od října 2012 doposud proběhlo devět úklidových brigád na ubytovně. Zúčastnili se jí rodiče i děti a dokonce dvě z těchto úklidových akcí si uspořádali klienti sami od sebe bez naší pomoci a naší iniciativy,“ doplňuje terénní pracovnice Michaela Benešová.
